Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne:3 a všichni
Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne:"3" a všichni se začnou řehtat. Pak se uklidní, a jiný řekne:"5" a zase se všichni složí smíchy. Vzápětí další řekne:"11" a vypadá to že smíchy prasknou. Pánovi co sedí naproti je to divné, tak se jich ptá:
"Prosím vás, čemu se to smějete?"
"No my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí."
"Aha, a můžu si to taky zkusit?"
"Jasně..."
Tak pán se nadechne a povídá:"14" ... a nic, ani úsměv. Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný:"9" ... zase nic, koukaj se ne něj divně. Tak vsadí na tutovku a povídá:"3" kamenné ksichty. Tak se ptá:
"Vždyť jsem nakonec říkal i vtip který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?"
"No, když vy to neumíte tak podat."
"Prosím vás, čemu se to smějete?"
"No my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí."
"Aha, a můžu si to taky zkusit?"
"Jasně..."
Tak pán se nadechne a povídá:"14" ... a nic, ani úsměv. Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný:"9" ... zase nic, koukaj se ne něj divně. Tak vsadí na tutovku a povídá:"3" kamenné ksichty. Tak se ptá:
"Vždyť jsem nakonec říkal i vtip který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?"
"No, když vy to neumíte tak podat."
