Do čtvrti plné katolíků se přistěhoval Žid Každý pátek je
Do čtvrti plné katolíků se přistěhoval Žid. Každý pátek je pěkně naštval, protože zatímco oni dlabali rybu, Žid si na zahrádce griloval steaky. Tak se rozhodli, že jej obrátí na svou víru. Nakonec se jim povedlo směsí výhrůžek a proseb jej přesvědčit. Odvedli jej do kostela a tam jej kněz pocákal svěcenou vodou a přitom pravil:
"Zrozen Žid, vychován Žid, teď se stává Katolíkem."
Sousedi se zaradovali, že teď je nebudou pronásledovat páteční útrapy nádherných vůní. Ale další pátek se opět přes ploty line vůně grilovaného hovězího. Tak vyběhnou, aby Židovi připomněli jeho novou dietu, ale co nevidí:
Žid stojí na zahradě u grilu, cáká na hovězí vodu a říká:
"Zrozeno kráva, vychováno kráva, teď se stává rybou."
"Zrozen Žid, vychován Žid, teď se stává Katolíkem."
Sousedi se zaradovali, že teď je nebudou pronásledovat páteční útrapy nádherných vůní. Ale další pátek se opět přes ploty line vůně grilovaného hovězího. Tak vyběhnou, aby Židovi připomněli jeho novou dietu, ale co nevidí:
Žid stojí na zahradě u grilu, cáká na hovězí vodu a říká:
"Zrozeno kráva, vychováno kráva, teď se stává rybou."
Zobrazit další vtipy
Další vtipy na téma Náboženské vtipy
odkaz na vtip »
Farář schoval mladou služku do komory, když přišel na kontrolu fary biskup. Ten se ptá, co je v té komoře a farář odpovídá:
"Mám tam starou rozvrzanou basu, z dob, co jsem ještě jako mladý hrával."
"A víte, že já jako mladý taky hrával? Já se na tu basu mrknu."
Když biskup po deseti minutách vylezl z komory, usmál se na vylekaného faráře a povídá:
"Tedy, rozvrzaná je, ale stará není."
"Mám tam starou rozvrzanou basu, z dob, co jsem ještě jako mladý hrával."
"A víte, že já jako mladý taky hrával? Já se na tu basu mrknu."
Když biskup po deseti minutách vylezl z komory, usmál se na vylekaného faráře a povídá:
"Tedy, rozvrzaná je, ale stará není."
odkaz na vtip »
Chlápkovi se porouchá auto zrovna před farou. Šťourá se v motoru, nemůže s tím pohnout a přitom šťavnatě kleje. Po chvilce zevnitř vyjde farář a říká mu:
"Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to spíš pomůže."
Chlápek si tedy nechá poradit, poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a odjede. Farář tak kouká za autem a říká si:
"Dopr*ele, to jsou věci."
"Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to spíš pomůže."
Chlápek si tedy nechá poradit, poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a odjede. Farář tak kouká za autem a říká si:
"Dopr*ele, to jsou věci."
odkaz na vtip »
Jeden mladík právě udělal řidičák a tak říká tatínkovi, který je kněz, že by chtěl auto. Tatínek ho odvedl do jeho pokoje a povídá:
"Tak dobře, dohodneme se. Ty začneš nosit lepší známky, budeš poctivě číst Bibli a zkrátíš si vlasy. No, a časem můžeme mluvit o autě."
Synek se ve škole snaží, z Bible cituje nazpaměť. Tak mu za měsíc tatínek povídá:
"Chlapče, děláš mi radost. Tvé studijní výsledky jsou opravdu pěkné a zdá se, že i v teologii se začínáš dobře orientovat. Ale co ty vlasy?"
"No, tati, hodně jsem o tom přemýšlel. Víš přece, Mojžíš měl dlouhé vlasy, Noe měl dlouhé vlasy, dokonce i Ježíš!"
"Jo, synu, to je pravda. Tihle taky všude chodili pěšky!"
"Tak dobře, dohodneme se. Ty začneš nosit lepší známky, budeš poctivě číst Bibli a zkrátíš si vlasy. No, a časem můžeme mluvit o autě."
Synek se ve škole snaží, z Bible cituje nazpaměť. Tak mu za měsíc tatínek povídá:
"Chlapče, děláš mi radost. Tvé studijní výsledky jsou opravdu pěkné a zdá se, že i v teologii se začínáš dobře orientovat. Ale co ty vlasy?"
"No, tati, hodně jsem o tom přemýšlel. Víš přece, Mojžíš měl dlouhé vlasy, Noe měl dlouhé vlasy, dokonce i Ježíš!"
"Jo, synu, to je pravda. Tihle taky všude chodili pěšky!"
odkaz na vtip »
Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci jen dvě slova za deset let. Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře, otec přikývne a on povídá:
"Mizerné jídlo!"
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich tedy odejde. Uplyne dalších deset let a audience se opakuje, mnich tentokrát říká:
"Tvrdá postel!"
Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká:
"Odcházím odtud!"
A otec se jen tak mírně usměje a povídá:
"Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete."
"Mizerné jídlo!"
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich tedy odejde. Uplyne dalších deset let a audience se opakuje, mnich tentokrát říká:
"Tvrdá postel!"
Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká:
"Odcházím odtud!"
A otec se jen tak mírně usměje a povídá:
"Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete."
odkaz na vtip »
Jeden starý farmář žil na irském venkově dlouhá léta sám, jen se svým psem. Když jednoho dne jeho miláček zemřel, šel farmář za místním knězem s prosbou:
"Otče, bytost mně nejbližší, můj pes zemřel. Mohl byste za jeho duši sloužit alespoň malou mši?"
"Je mi líto, ale bohoslužby pro zvířata v našem kostele sloužit nemůžeme. Ale na druhém konci městečka je nová náboženská organizace. O jejich víře toho moc nevím... snad budou moci pro to zvíře něco udělat."
"Vyrazím tam rovnou, Otče. Děkuji za radu. Jen se ještě zeptám, myslíte, že takových pětset liber věnovaných za bohoslužbu bude stačit?"
Na to kněz rozhořčeně odpověděl:
"Proč jste mi neřekl, že ten pes byl katolík?"
"Otče, bytost mně nejbližší, můj pes zemřel. Mohl byste za jeho duši sloužit alespoň malou mši?"
"Je mi líto, ale bohoslužby pro zvířata v našem kostele sloužit nemůžeme. Ale na druhém konci městečka je nová náboženská organizace. O jejich víře toho moc nevím... snad budou moci pro to zvíře něco udělat."
"Vyrazím tam rovnou, Otče. Děkuji za radu. Jen se ještě zeptám, myslíte, že takových pětset liber věnovaných za bohoslužbu bude stačit?"
Na to kněz rozhořčeně odpověděl:
"Proč jste mi neřekl, že ten pes byl katolík?"
odkaz na vtip »
Jedna sedmnáctka otěhotněla a lékař jí odmítl provést interrupci.
"Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata."
Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Když se kněz probral z narkózy, doktor mu říká:
"Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí břicha."
Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození:
"Tak vidíš, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka. Biskup Michal je tvůj otec."
"Podívej, zůstaneš tady a až děcko porodíš, podstrčím ho jiné ženě a řeknu jí, že měla dvojčata."
Když ten den přišel, zrovna v nemocnici nebyla žádná jiná rodička. Jediným dalším pacientem byl kněz. Doktor se rozhodl nebojácně dodržet slovo. Když se kněz probral z narkózy, doktor mu říká:
"Nevím, jakým zázrakem je to možné, ale porodil jste syna. To on byl příčinou vašich bolestí břicha."
Kněz byl dojat zázračnou událostí a radostně přislíbil syna vychovat. O mnoho let později, když ležel na smrtelném loži, si dal syna zavolat a vysvětlil mu jeho zázračné zrození:
"Tak vidíš, synu. Já nejsem tvůj otec, ale tvoje matka. Biskup Michal je tvůj otec."
odkaz na vtip »
Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou:
"Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti - to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti."
"Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti - to je jistota. Naproti tomu on věří, že jsou to jeho děti."
odkaz na vtip »
Mladý mnich ráno vstal a jde na snídani. Cestou potká dvě jeptišky, popřeje jim dobrého jitra a ony povídají:
"Bratře, tys dnes vstal z postele na špatnou stranu."
Mnich nějak nechápe, co to má znamenat, ale když se mu stejné odpovědi na pozdrav dostane i od několika dalších mnichů u snídaně, rozhodne se jít se poradit s představeným kláštera. Vejde do jeho místnosti. Otec spustí:
"Bratře..."
"Ne, Otče, nevstal jsem na špatnou stranu postele."
"Cože?"
Mnichovi došlo, že otec zřejmě chtěl říci něco jiného:
"Promiňte, otče, to nic. Co jste chtěl říci?"
"Bratře, chtěl jsem se jen zeptat, proč máš na nohou boty Sestry Anny?"
"Bratře, tys dnes vstal z postele na špatnou stranu."
Mnich nějak nechápe, co to má znamenat, ale když se mu stejné odpovědi na pozdrav dostane i od několika dalších mnichů u snídaně, rozhodne se jít se poradit s představeným kláštera. Vejde do jeho místnosti. Otec spustí:
"Bratře..."
"Ne, Otče, nevstal jsem na špatnou stranu postele."
"Cože?"
Mnichovi došlo, že otec zřejmě chtěl říci něco jiného:
"Promiňte, otče, to nic. Co jste chtěl říci?"
"Bratře, chtěl jsem se jen zeptat, proč máš na nohou boty Sestry Anny?"
odkaz na vtip »
Mnich a jeptiška se vracejí z kostela, když se jim porouchá auto. Vzhledem k tomu, že do jejich vesnice je daleko, jsou nuceni přespat v místním motelu. Vyskytne se však jeden problém - mají jen jeden pokoj volný. Mnich říká:
"Sestro, myslím, že za těchto okolností se náš Pán nebude zlobit, když spolu strávíme noc v jedné místnosti. Já si lehnu na gauč a vám nechám postel."
Tak jdou spát. O deset minut později se jeptiška ozve:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima. Nemyslím, že by se náš Pán příliš zlobil, kdybychom se pro jednou chovali jako muž a žena."
"Asi máte pravdu, sestro... tak si doprčic vstaň sama a vem si ve skříni deku!"
"Sestro, myslím, že za těchto okolností se náš Pán nebude zlobit, když spolu strávíme noc v jedné místnosti. Já si lehnu na gauč a vám nechám postel."
Tak jdou spát. O deset minut později se jeptiška ozve:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima."
"Dobře, donesu vám ze skříně deku."
Za dalších deset minut:
"Otče, mně je hrozná zima. Nemyslím, že by se náš Pán příliš zlobil, kdybychom se pro jednou chovali jako muž a žena."
"Asi máte pravdu, sestro... tak si doprčic vstaň sama a vem si ve skříni deku!"
odkaz na vtip »
Mojžíš sešel z hory na blbé straně. No, a nikde nikdo, tak se vydal jedním směrem a po několika týdnech konečně došel k osadě, kde na poli jeden muž pracoval, a ten Mojžíšovi vysvětlil, že je ve Španělsku. Mojžíš s sebou samozřejmě pořád měl ty kamenné desky s deseti přikázáními a docela se těšil, až se jich zbaví. Tak se zeptal, jestli by ten Španěl o nějaká nestál, a dává příklad:
"Tak třeba, nepožádáš manželky bližního svého."
"Néé, tak to nepůjde," říká ten farmář, "vždyť já každou chvíli obšťastňuju pekařovu ženu, moje manželka si to občas rozdá s řezníkem a moje vdaná dcera, ta skoro s každým hostem, co se tu objeví. Víte, my Španělé jsme trošku moc horkokrevní na taková přikázání."
No, tak se Mojžíš zeptal na směr a vydal se zpátky do Palestiny. Po pár stech kilometrech už ho moc bolely ruce, tak se pokoušel udat nějaké to přikázání v Itálii:
"Tady jedno třeba: Nepokradeš!"
"Néé, vy snad nevíte, kde jste!" diví se italský rolník, "vždyť já nemám snad jedinou věc, kterou bych neukradl, a neznám nikoho, kdo by si věci opatřoval jakkoliv jinak. Radši se spakujte a zmizte!"
Po dalších pár stech kilometrů natrefil Mojžíš na židovského pastevce a nabízel mu, jestli nechce nějaká přikázání. Žid se ptá:
"A co to stojí, takové přikázání?"
"Nic, je to úplně zadarmo!"
"Tak to je dobré. Tak já si jich vezmu deset!"
"Tak třeba, nepožádáš manželky bližního svého."
"Néé, tak to nepůjde," říká ten farmář, "vždyť já každou chvíli obšťastňuju pekařovu ženu, moje manželka si to občas rozdá s řezníkem a moje vdaná dcera, ta skoro s každým hostem, co se tu objeví. Víte, my Španělé jsme trošku moc horkokrevní na taková přikázání."
No, tak se Mojžíš zeptal na směr a vydal se zpátky do Palestiny. Po pár stech kilometrech už ho moc bolely ruce, tak se pokoušel udat nějaké to přikázání v Itálii:
"Tady jedno třeba: Nepokradeš!"
"Néé, vy snad nevíte, kde jste!" diví se italský rolník, "vždyť já nemám snad jedinou věc, kterou bych neukradl, a neznám nikoho, kdo by si věci opatřoval jakkoliv jinak. Radši se spakujte a zmizte!"
Po dalších pár stech kilometrů natrefil Mojžíš na židovského pastevce a nabízel mu, jestli nechce nějaká přikázání. Žid se ptá:
"A co to stojí, takové přikázání?"
"Nic, je to úplně zadarmo!"
"Tak to je dobré. Tak já si jich vezmu deset!"