Přijde chlapík do řeznictví a povídá: Dejte mi deset deka
Přijde chlapík do řeznictví a povídá: Dejte mi deset deka tlačenky. Za pultem sedí řezník a čte si noviny a aniž by je sklopil povídá: "Stoupněte si do fronty." Chlapík se podivuje, protože je v řeznictví sám, ale řekne si: "No nic, nechám ho dočíst."
Po chvíli se zeptá zase řezníka: "Prosím, dejte mi deset deka tlačenky."
A řezník nato: "Stoupněte si do fronty." To už chlapíka naštve a řekne si - jestli mě pošle do fronty i potřetí, tak mu ji takovou natáhnu, až se zesere.
"Prosím deset deka tlačenky," a řezník zase: Stoupněte si do fronty. To už chlapík nečeká a dá mu takovou ránu, až spadne ze židle, rozhodí noviny a zařve do prodejny: "Kdo to byl?" A chlapík na to: "Co já vím, když je tady tolik lidí."
Po chvíli se zeptá zase řezníka: "Prosím, dejte mi deset deka tlačenky."
A řezník nato: "Stoupněte si do fronty." To už chlapíka naštve a řekne si - jestli mě pošle do fronty i potřetí, tak mu ji takovou natáhnu, až se zesere.
"Prosím deset deka tlačenky," a řezník zase: Stoupněte si do fronty. To už chlapík nečeká a dá mu takovou ránu, až spadne ze židle, rozhodí noviny a zařve do prodejny: "Kdo to byl?" A chlapík na to: "Co já vím, když je tady tolik lidí."
